Domov sv. Karla Boromejského

odborná a laskavá péče o nemocné seniory
 

 


 


 

Práce v Domově sv. Karla Boromejského

K vytváření dobrého pracovního společenství přispívají především následující dvě věci: kolegialita a loajalita. Kolega je v úzkém významu ten, kdo se mnou sdílí povolání, můj spolupracovník. Skrývá se tu předložka „cum“ neboli „s“. Kolegialita proto znamená i „sourozenecké“, svorné smýšlení s ochotou vzájemně si pomáhat. Sám sebe vnímám na stejné úrovni s ostatními. Jdu s nimi toutéž cestou. Pro dobré klima v podniku je tato sounáležitost naprosto rozhodující. Kolegialita vychází z přesvědčení, že všichni plujeme na stejné lodi. Pádlujeme-li spolu místo proti sobě, dostaneme se rychleji dál.

K tomu je potřeba soudržnosti. Nesmím čekat, až druzí udělají první vstřícný krok a až se mě zastanou. Kolegialita vždycky začíná u mě. Posloužím druhému, převezmu jeho službu, a tak vytvořím kolem sebe prostředí, které povzbudí i ostatní, aby se zachovali podobně. 

Dva nebo tři spolupracovníci, kteří dokážou držet za jeden provaz, vystačí na provoz se stovkou zaměstnanců. Když spolu ti dva nebo tři dokážou dobře vycházet a chovají se kolegiálně i k ostatním, dokážou změnit prostředí na celém pracovišti. Jeden na to sám jistě nestačí, ale jakmile nalezneme alespoň jednoho stejně smýšlejícího a začneme spolu uvažovat, jak se chovat a přiblížit k ostatním, odrazí se to na nich.

Pojem loajalita vychází ze slovního základu „legalis“ neboli „zákonný“. Loajální znamená věrný zákonu, věrný vládě, slušný. Loajalita se stala označením skutečnosti, že při někom stojím: respektuji jeho zájmy. Plním smluvní podmínky. Dodržuji společné úmluvy. Ctím vládu a autoritu, aniž bych před ní ohýbal hřbet. Jsem-li loajální s nějakým spolupracovníkem, ctím jeho zájmy. Může se na mě spolehnout. Když si něco domluvíme, platí to. Takovou spolehlivost a poctivost potřebuje každý podnik. Vzniká prostředí, v němž se lidem dobře pracuje.
 
K tomuto cíli se dojde jedině dobrým příkladem, který dokáže strhnout ostatní. Jakmile si začnu všímat, že někteří spolupracovníci nejsou k ostatním loajální, oslovím je a snažím se zjistit jejich důvod. Z ničeho je neviním, ale ptám se. Možná jsem je jen dobře nepochopil nebo si jejich jednání špatně vykládám. Někdy se z rozhovoru dovím, že je ve hře vzájemné zranění. V takovém případě je mohu povzbudit, abychom si konflikt společně v klidu probrali. Pokud si to obě strany přejí, mohu se nabídnout jako prostředník. V žádném případě bych ale neměl jen pasivně přihlížet, jak atmosféra houstne.

Zůstat v jedovatém klimatu sám čistý, a přece zachovat kolegialitu a loajalitu k ostatním, není vůbec jednoduché. Přesto důvěřuji v moc dobra. Přinejmenším se ke mně budou kolegové chovat jinak. Většina lidí má v sobě zábrany. Když se k nim někdo chová slušně, málokdy s ním jednají nefér. Můžu se však ve svém jednání a názorech cítit sám. Potom je zapotřebí silné víry a pevné naděje, že setba kolegiality a loajality, kterou jsem zasel, vzejde i na vyprahlém poli mého pracoviště. Je zapotřebí stálosti a vytrvalosti, abych si dokázal své názory uhájit i v konfliktech, které mě každodenně zaplavují.

Anselm Grün: Pracovat i žít

Spolupráce všech se všemi - anebo jeden pro druhého darem ..., stojí nejen v nápisu, jímž ve znaku našeho Domova znázorňujeme společenství čtyř světů pod jednou červenou střechou - ale toto také chceme společně žít. 

Jsme oproti velkým nemocnicím poměrně malý dům, a proto tím důležitější je, jak se nám bude dařit vytvářet přátelské, vstřícné, otevřené, pomáhající vztahy. Rozmanitost charakteru, věku, vzdělání je v každé rodině přirozená. Avšak čím více se nám tato různost stává nikoliv dělící čárou, ale příležitostí ke spojování a doplňování sil, tím blahodárněji to pociťují naši pacienti a my sami také. Nechceme měnit druhé lidi, ale sami sebe, svůj vztah k nim, svou práci, přístup ke svěřeným. Chceme být jeden pro druhého povzbuzením a z práce domů se vracet s radostí nad tím, co se podařilo; chovat se vůči spolupracovníkům, ale i vůči sobě samým s mírností, vlídností, laskavostí a tolerancí.

"Lépe než naříkat na tmu - je být malinkým světlem."
(Konfucius) 

Domov sv. Karla Boromejského je nestátní zdravotnické zařízení, resp. účelové zařízení církve, které je zaměřeno na dočasnou zdravotní a sociální péči o staré a nemocné seniory.

Domov zaměstnává personál jak zdravotnický (lékaře i nelékařské zdravotnické profese), tak pracovníky sociální péče. Na těchto úsecích se pracovníci nejvíce obměňují. Také pro ostatní, neméně důležité provozy, někdy hledáme nové síly (kuchyně, úsek ekonomický, provozně-technický, administrativa apod.) V rámci zaměstnaneckého poměru umožňujeme vzdělávání, stravování a ženám nabízíme ubytování v jednolůžkových pokojích ubytovny. 

V Domově je zajištěna vysoká úroveň péče o seniory. Na zdravé a stálé jádro kolektivu se napojují noví zdravotníci a vystřídají ty, kdo z jakéhokoliv důvodu, osobního či rodinného, odcházejí. Na stanicích je velmi důležité, aby práce byla týmová. Jednotliví pracovníci vykonávají úkoly podle své odbornosti, ale ošetřovatelská péče jako celek je starostí a zájmem všech společně. 

Střední a nižší zdravotnický personál slouží v nepřetržitém provozu. Noční službu slouží zdravotní sestry. Během dne je pracovní program určen harmonogramem a řízen staniční sestrou. Na denní službu lékaře navazuje ústavní pohotovostní lékařská služba. 

Obětavé fyzioterapeutky v rehabilitační místnosti, vybavené moderními pomůckami, usilují o zlepšení schopností sebeobsluhy, možnosti pohybu, chůze s pomůckami, zmírnění bolestí a obtíží obyvatelů i pacientů Domova. Svým úsměvem a odbornou péčí dosahují také výrazného zlepšení jejich psychického stavu. 

Důležitá je také práce sociálních pracovnic. Poskytují čas a širokou škálu informací, sociálně právní poradenství rodinám, i těm, jejichž členy nemůžeme z kapacitních důvodů přijmout. Vysvětlují systém sociální péče, poradí, kam se obrátit, jak hledat nejvhodnější sociální zabezpečení pro své blízké, kteří se z důvodu stáří nebo nemoci stali závislými na péči druhých a není v možnostech rodiny péči doma zvládnout. Obyvatelům a pacientům, kteří jsou do Domova přijímáni na přechodnou dobu, pomáhají sociální pracovnice ve spolupráci s rodinou zajistit následný trvalý pobyt v jiném zařízení. Na pravidelných poradách se zdravotníky, fyzioterapeuty, lékaři a staničními sestrami si upřesňují a doplňují sociální šetření a informace, a tím mohou pacientům a jejich rodinám pomáhat všestranně, protože mají na jejich situaci a potřeby komplexní pohled. 

Na každé stanici pracují kromě personálu také klientky Vězeňské služby. Jednak jako dělnice, které obstarávají veškeré úklidové a pomocné práce, jednak po absolvování kurzu jako sanitářky přímo u nemocných. Toto navýšení počtu personálu je velikou výhodou, protože mohou být častěji u pacientů a mají na ně čas - čas pro trpělivé vyslechnutí prosby, čas na zastavení a dobré slovo, čas promluvit s nimi a neomezují se na pouhý ošetřovatelský výkon, ale mohou udělat i něco navíc. Reakce starého člověka jsou pomalejší a k tomu, aby se cítil zahrnut a obklopen dobrou péčí, je tento čas potřebný. 

Spojuje nás snaha pracovat nejen proto, abychom za solidní výkon byli odměněni. Zde je však něco navíc: spojuje a naplňuje nás něčím radostným ochota podílet se na poslání celého Domova, jímž je služba potřebnému člověku po všech stránkách: potřební jsou naši pacienti, odsouzené ženy ve výkonu trestu. Potřební jsme i my sami, když přijdou problémy a starosti - všem je nám zapotřebí přátelského slova, vstřícnosti, sdílení, zájmu i tolerance. Když takto chápeme svůj podíl na spolupráci celého kolektivu jako velké rodiny, kde se všichni vzájemně známe a přijímáme se všemi přednostmi i chybami, kde se striktně netřídí, co kdo "musí", ale kde každý přiloží ruku k dílu tam, kde může. Takto většina z nás bez nadsázky vydává svědectví o tom, co pro nás Domov znamená.

Upozornění na cookies soubory

Na naší webové stránce používáme cookies. Některé z nich jsou nutné pro běh stránky, zatímco jiné nám pomáhají vylepšit vlastnosti stránky na základě uživatelských zkušeností (tracking cookies). Sami můžete rozhodnout, zda cookies povolíte. Mějte prosím na paměti, že při odmítnutí, nemusí být stránka zcela funkční.