Chcete-li obdarovat náš Domov k jeho 20. narozeninám, můžete použít tuto platební bránu.
Přispět lze také bankovním převodem na sbírkový účet: 1061010610/5500 pod var. symbolem 191996 nebo zasláním dárcovské sms ve tvaru: DMS DOMOVREPY na číslo 87 777.
Díky Vašemu daru můžeme nadále zvelebovat náš Domov a zkvalitňovat jeho službu nemocným seniorům a za to Vám děkujeme.
 |
 |
 |
 |
|||
| navrácená budova kláštera sestrám boromejkám po roce 1989 | začátek rekonstrukce poničené budovy | výměna oken | areál kláštera po jeho navrácení | |||
 |
 |
 |
 |
|||
| rekonstrukce vnitřních prostor budovy | rekonstrukce hlavního vchodu, nádvoří a jídelny | nově vznikající pokoje a koupelny | zrekonstruovaná krypta a obnova beuronských maleb v kostele sv. Rodiny | |||
 |
 |
 |
 |
|||
| nový lékařský pokoj, setkání sester se sponzorkou Monikou Weidenkopf z Německa a rekonstruovaná jídelna | obnova beuronských maleb v kostele sv. Rodiny | částečně zrestaurované malby a zvon do obnovené věže kostela sv. Rodiny | budova kláštera se strženou věží | |||
 |
 |
 |
 |
|||
| rekonstrukce prostor denního stacionáře | zrekonstruované chodby, fasáda, vchod do kláštera a vchod do krypty | obnovená budova kláštera včetně kostela a nové věže, úprava terénu v areálu | nově osazená socha patrona sv. Karla Boromejského, špička nové věže a celkový pohled na obnovený klášter | |||
 |
 |
 |
 |
|||
| pohled na obnovený klášter ze zahrady | socha patrona Domova sv. Karla Boromejského v atriu | současný pohled na Domov sv. Karla Boromejského z květinové zahrady | květinová zahrada |
BÝT SVĚTLOU STOPOU...
Nancy 1652....
Tváří v tvář poválečné beznaději, nemocem, hladu a smrti jiskra milosrdenství několika žen a dívek zapaluje pochodeň, kterou si předávají další generace prvních sester.
Nancy 1834...
Čtyři dívky z Čech zde otvírají svá srdce volání k životu, zcela darovanému druhým, a stávají se z nich Milosrdné sestry.
Praha 1837...
Pod vedením statečné boromejky, Matky Terezie Helvigové, která dokázala opustit svou práci v nemocnici v Trevíru i svou vlast a vkročila do zcela neznámých poměrů bez znalosti jazyka i bez jakékoliv zajištěnosti, začínají mladé české sestry budovat svůj domov v podpetřínských stráních. Rodí se skromné začátky nemocnice.
Praha – Řepy 1858...
Mladá Kongregace se odvážně pouští do budování domu v Řepích na základech starého statku. V roce 1861 byl vysvěcen kostel. Dva roky tu sestry pečují o více než stovku sirotků.
Praha – Řepy 1865...
Děti jsou umístěny na Hradčanech a budova v Řepích začíná sloužit po dobu 85 let jako ženská trestnice.
Praha – Řepy 1948 a 1949...
Politický režim usoudil, že sestry už nesmějí dál působit u odsouzených, poněvadž je nevychovávají v socialistickém duchu... postupně je věznice rušena, sestry zde ještě krátce pečují o duševně nemocné, než jsou definitivně vyhnány do pohraničí, některé jsou pozavírány jako politické vězeňkyně, všem je veškerý, i osobní majetek, zabaven.
Praha – Řepy 1950 – 1955...
Domov je přeměněn na výcvikové středisko vězeňských dozorců, kteří se mimo jiné podepsali na úplné devastaci kostela...
Praha – Řepy 1958 ....
Výzkumný ústav zemědělské techniky využívá budovu kláštera pro své kanceláře a kostel jako garáž pro traktory a jiné zemědělské stroje...
OPĚT SVÍTÁ...
Praha – Řepy 1992 – 1996...
klášter, navrácený sestrám boromejkám, prochází kompletní rekonstrukcí a v roce 1996 je zde otevřen Domov sv. Karla Boromejského, který začíná sloužit jako zdravotnické a sociální zařízení pro seniory a v návaznosti na historii současně i jako oddělení výkonu trestu pro ženy.
Domov sv. Karla Boromejského 1996 – 2016...
BÝT SVĚTLOU STOPOU...
Lidé poznají, kdo doopravdy slouží druhým – a kdo se „jen realizuje“, aby naplnil své ambice... Poznají, kdo svou autoritu žije ve službě – nebo kdo ji využívá k tomu, aby vynikl on sám... Kdo přes všechny vlastní slabosti, které máme všichni, usiluje o narovnávání svých selhání a chce být pro druhé světlem... Kdo za sebou nechává světlou stopu své práce a své osobnosti...
Jsme na jedné lodi – my, současní služebníci dobrých cílů v tomto místě, s těmi, kdo Domov vybudovali a prožili i protrpěli v těchto zdech léta svého života... sestry přítomné i minulé se všemi spolupracovníky, každý z nás i všichni společně tvoříme světlou stopu v historii tohoto místa, sdílející se a solidární jedni s druhými... Žádné dobro neupadne v zapomnění, žádná stopa se neztratí, zůstává trvalým bohatstvím pro současnost i pro dny příští. Všechno, co zde prožili ti před námi, zde zanechává zcela vlastní laskavou atmosféru, kterou se cítí osloven každý příchozí. Nikdo z nás neznamená víc ani méně, každý je krásný ve spoluvytváření tohoto vnitřního bohatství, které mluví...
Tak mnozí, kdo okoušejí současnou péči o nemocné, nám sdělují, jak je tu přímo hmatatelné ovzduší vzájemnosti, přijetí, něco, co dnešnímu světu hodně chybí...
Toto je veliké a krásné bohatství tohoto domu, kde často stojíme před nevysvětlitelností a tajemstvím nemoci a tváří tvář smrti – jako ty naše první sestry v Lotrinském Nancy – a přesto jsme sami plni pokoje a můžeme ho předávat druhým, tak, jak je jen v lidských silách možné.
BÝT SVĚTLOU STOPOU
i pro budoucnost života našeho i našich svěřených, je naším přáním pro všechny naše svěřené i pro každého z nás.