Duchovní péče
Život je šance – a je na tobě, abys ji využil.
Život je krása – obdivuj ji.
Život je štěstí, vychutnej ho.
Źivot je sen, učiň z něj skutečnost.
Život je výzva, postav se jí.
Život je povinnost, naplň ji.
Život je hra, hrej ji.
Život je drahocenný, zacházej s ním opatrně.
Život je bohatství, uchovej ho.
Život je láska, raduj se z ní.
Život je záhada, rozlušti ji.
Život je zaslíbení, naplň je.
Život je smutek, překonej ho.
Život je píseň, zpívej ji.
Život je boj, přijmi ho.
Život je tragédie, bojuj s ní.
Život je dobrodružství, odvaž se ho.
Život je radost, zasluž si ji.
Život je život, braň ho.
Starý člověk, který je nám svěřen, má plné právo využívat nabídky duchovních služeb, které spočívají v osobních rozmluvách, zapůjčení duchovní literatury, společné či individuální modlitbě, setkávání s knězem, přijímání svátostí církve, přímé účasti na bohoslužbách v našem kostele nebo jejího sledování pomocí sluchátek, společné modlitby růžence a duchovního doprovázení vůbec.
Má také ale právo, na které už obvykle nemůže upozornit sám a které je pak plně naším závazkem - aby byl v posledních hodinách svého života doprovázen naší přítomností, účastí a modlitbou. Naše péče o umírající nekončí jen zajištěním jejich hygienických a zdravotních potřeb. Neméně spočívá v pochopení jeho potřeby bytostné a nejhlubší, která mu nakonec zůstává jako poslední a jediná.
"Život ve stáří neustává, bývá naopak hlubší a niternější. Smysl utrpení často trpícímu vysvětlit nemohu. Mohu mu však pomoci přijmout a prožít s ním jeho nemoc a umírání tím, že s ním budu jeho cestu sdílet, doprovázet ho. Každý člověk prožívá tyto jedinečné chvíle svým vlastním způsobem a každý potřebuje někoho, o koho by se mohl opřít a nebýt v této důvěře zklamán. Bez projevené důvěry, úcty a ohleduplnosti je duchovní služba nemyslitelná. Takto si vzájemně pomáháme v osobním dozrávání."