Vytisknout tuto stránku

„Nikdy a nikde nebyli a nebudou lidé bez útrap, strádání a křivd...“

Kolébka sester boromejek leží v lotrinském Nancy, kde se první sestry semkly a v roce 1652 společně postavily holýma rukama proti moru, choleře a bídě všeho druhu, které za sebou zanechala třicetiletá válka. Toto řeholní společenství v r. 1837 zapouští první kořínky v Praze na Klárově a brzy poté vzniká Nemocnice Pod Petřínem. Už v roce 1844 dovoluje rostoucí počet sester rozšířit působnost i v pražských Řepích, kde sestry kupují bývalý Taicmanův dvůr, hospodářskou usedlost, kde staví novou budovu a kostel.

Původní určení tohoto domu k péči o sirotky se postupně změnilo a více než 83 let sloužil dům jako ženská věznice. V práci s odsouzenými dosahovaly sestry velmi dobrých výsledků, těšily se úctě a respektu i vděčnosti těch, jimž podávaly pomocnou ruku. Přesto byly v roce 1948 na dlouhých čtyřicet let odsud vyhnány a poslány do pohraničí, budova zabrána a využívána pro potřeby Výzkumného ústavu zemědělské techniky, celkově chátrala, z kostela se stala garáž pro traktory a skladiště...

Díky celospolečenským změnám po roce 1989 se podařilo zdevastovaný dům kompletně zrekonstruovat a připravit pro novou službu, a to nemocným a starým lidem a současně v návaznosti na historii také jako místo, kde ženy ve výkonu trestu dostávají možnost při péči o seniory spolupracovat.
 
Praha – Řepy, ulice K Šancím...
Šance – pro koho?