Domov sv. Karla Boromejského

 

odborná a laskavá péče o nemocné seniory

 

Česky | English | Deutsch | Français | Italiano
 

Historie kongregace


Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, založená v r. 1652 v lotrinském Nancy, vznikla jako odpověď pěti statečných žen na potřebu ošetřovat lidi, nakažené morem, cholerou, soužené hladem a bídou všeho druhu, která zavládla po třicetileté válce. 
 

Z původního společenství Služebnic Svaté Rodiny postupně vzniká řeholní kongregace, která přijímá za vzor život milánského arcibiskupa sv. Karla Boromejského, jenž byl ve své době příkladem obětavého milosrdenství. Protože jeho socha stála na dvoře prvního domu v Nancy, začali lidé sami nazývat sestry jeho jménem. 
 

Zpočátku se jejich činnost soustředila na návštěvy a péči o nemocné po domech těch nejchudších a nejpotřebnějších, ale brzy se na žádost mnohých stále rozšiřovala na působení v nemocnicích, sirotčincích, školách pro chudé děti, pro hluchoněmé, v psychiatrických léčebnách. Když okolní města kolem Nancy viděla lásku sester a jejich nasazení, zvala je do okolí. Již ke konci 17. století mají jen v samotné Francii na 50 domů. Postupně sestry přijímají i evangelijní rady a zavazují se žít podle pevných pravidel, které pro ně sestavil premonstrátský opat Epiphanius Louys. Ve slibu milosrdenství se zavazují žít, pracovat a obětovat se až do smrti ve službě chudým, nemocným a všem potřebným.

Od prvních dob svého vzniku uprostřed bídy, nemocí a smrti, která zavládla Lotrinskem po třicetileté válce, se boromejky vyznačovaly pohotovostí a připraveností přiložit ruce všude, kde bylo potřeba pomoci.

"Nikdy a nikde nebyli a nebudou lidé bez útrap, strádání a křivd."

(Citát z našich vlastních textů o našem poslání)

"Chudé budete mít vždycky s sebou."

Na Malé Straně v podpetřínských stráních postavily sestry nemocnici i mateřinec se sídlem své generální představené jako organizační a duchovní centrum mladé Kongregace. Sestry postupně přebíraly službu sociálních a zdravotních ústavech, z nichž mnohé od základů postavily. Byly to nemocnice, odkladové nemocnice a léčebny, starobince, sirotčince, ústavy pro mentálně a tělesně postižené. Sestry nehledaly teologické nebo filosofické zdůvodnění, proč je na světě tolik bolesti. Dostatečnou odpověď čerpaly z Eucharistie, z života víry a modlitby - a šly prostě pomáhat.

"Bůh je láska a ve spojení s ním se stáváme silnými k milování a pomáhání."

(Sundar Singh)

Z Prahy se Kongregace rozšířila do Vídně, v Polsku do Mikolowa a Třebnice (a odtud do misií), z Nancy dále do Trevíru a Grafschaftu v Německu. Dnes jsou jednotlivé kongregace v různých zemích samostatné, a přece, protože vyšly z jedné kolébky, jednotné v duchu i naplňování svého poslání, a spolupracující, sjednocené ve Federaci Milosrdných sester. Setkávání a vzájemná pomoc a sdílení tak umožňují upevňovat pouta a předávat pochodeň milosrdenství dalším a dalším generacím.
Poslání

Poslání sester boromejek je prosté - v síle víry jít a účinným způsobem pomáhat. Je to jedno, jde-li o člověka nemocného nebo umírajícího, o dítě či dospělého, o člověka chudého fyzicky nebo duševně či duchovně, který má třeba hmotných věcí nadbytek, ale schází mu to podstatné - smysl života, láska a důvěra, vědomí a pocit bezpečí. Kdysi pomáhaly sestry takřka holýma rukama, dnes třeba s pomocí nejmodernější techniky. Avšak vždy jde o to nasadit sebe celého, cele se této službě vydat. Domov sv.Karla Boromejského je zároveň domovem komunity boromejek. Po pádu komunismu a navrácení původního majetku zde mohou po dlouhých 50 letech opět šířit ducha milosrdenství.  
 

V současné době tvoří zdejší komunitu třináct sester. Převážná část z nich již patří věkem do "důchodu", ale stále slouží ku prospěchu ostatních. Kromě služeb viditelných: duchovní péče u nemocných, pěstování květin, výzdoba kostela, zajišťování ubytování pro brigádnice a vytváření zázemí pro sestry z komunity, které pracují v Domově u lůžka nemocných, přidávají sestry to, co je často skryté - modlitbu a oběť bolesti a obtíží, které s sebou přináší nemoc. 
 

Sestry boromejky také přicházejí často do kontaktu s klientkami zdejší věznice. Snaží se dát klientkám důvěru, povzbuzení a možnost dobrého využití jejich schopností a času. 
 

Také se rády účastní kulturních akcí pořádaných Domovem pro zpestření pobytu našich pacientů - např. zpívání koled na Štědrý den, průvod Tří králů a svěcení domu..